Za vínem na Bali

Ty brďo, čas letí jako splašený a už je tomu víc jak rok, co jsme se s Lidu a Mončou vydaly prozkoumat Bali. Byla to moje první cesta takto daleko. Bez toho aniž bych uměla anglicky, zvládala cestu letadlem a věděla, jak to v zahraničí chodí, jsem v knihkupectví týden před odjezdem koupila průvodce po Bali, zabalila do krosny pár plavek a lahev pálenky (víte jak, ochrana před zákeřnou cestovatelskou nemocí je potřeba) a vyrazila vlakem do Vídně.

První úkol zněl jasně: najít letiště. No nebudu zabíhat do detailů, ale byl to vážně adrenalin – já a Lidu cestovatelky. Cestou na Bali jsme se zastavily v Kuala Lumpur, kde jsme porušily všechny zažité a darované rady… jako: nesedej do neoznačeného taxíku.. zjisti si, kolik co stojí v dané zemi, ať tě neošulí… když k někomu do toho auta už sedneš, domluv se na ceně předem… no a hlavně si zjisti, odkud ti další den letí letadlo.. jo a taky: nastav si sakra budík, když musíš to letadlo stihnout!

Po všech peripetiích jsme dorazily do Denpasaru, kde si nás vyzvedla Monča (letěla z Austrálie a Bali pro nás už pár dní prozkoumávala). Až tady jsem otevřela mého chytrého průvodce a začala zjišťovat, co vůbec na Bali chci vidět a jaká místa můžeme navštívit. Zážitků máme nespočet a těch nádherných míst, která jsme viděly, to se nedá v jednom článku ani popsat. Pár fotek z výletů vám dám dole v článku do galerie.

Ve stručném shrnutí:

  • Zažila jsem své první zemětřesení… jak? Prospaly jsme ho. Ne úplně chtěně :-D. A nebylo to jen tak malé zemětřesení (nějakých 5 stupňů Richterovy škály). Jen nám v tom spánku pomohla právě ta přibalená pálenka.
  • Zjistila jsem, že opice mi nejsou vůbec sympatické a že jsou to pěkné zlodějky. Takže do Monkey Forest už vážně nemusím.
  • Naučila jsem se řídit skútr a vozit za sebou pasažéra.
  • Viděla jsem jít spát tisíce volavek. V malé vesničce nedaleko Ubudu se večer přesně v 18 hodin slétají stovky tisíc volavek a na okolních stromech přenocují. Nikdo neví proč. Místní mají ale svoje vysvětlení: ptáci jsou podle nich reinkarnací desítek tisíc mužů a žen, kteří na Bali zemřeli během občanské války. Hodně obětí bylo pohřbeno zrovna v okolí této vesnice.
  • Ztratit se v údolí rýžových políček není žádná sranda. Takže až budete v Tegalalang, nescházejte z cestiček určených turistům. My si jen potřebovaly odskočit do lesíka a vyskočily jsme z něj asi 4 km jinde.
  • Kafíčko z bobků cibetky mi vážně moc chutná.
  • Místní džusíky z čerstvého ovoce a balijské snídaně jsou k nezaplacení!
  • Delfíni se při východu slunce velmi rádi předvádí a dělají vám před loďkou piruety.
  • Balijci jsou bordeláři. A to je nemilé.
  • Očistná koupel v Tirta Empul Holy Water Tample je ksakru šíleně studená a všude kolem vás plavou očumující kapři. Wim Hof v praxi.
  • Západy slunce na pláži na Lembonganu jsou příšerně rychlé. Vyběhneš ven, zabereš místo, uděláš sotva pár fotek a slunce je fuč. Každý den stejný scénář a na pěknou fotku máš cca 15 minut.
  • Manta obrovská je vážně děsivé stvoření. I když žere plankton, může setkání s ní způsobit velký duševní šok.
  • Už vím, že se vyplatí pověsit helmu na skútr tak, aby vám do ní nenapršelo.

Bylo toho hodně, co jsme procestovaly, ale pořád jsem měla v hlavě jedno jediné místo, které mi svítilo v hlavě červeně. V mém průvodci na straně 34 v kapitole Jídlo a pití, v podkapitole Alkohol se píše:

„Na Bali můžete ochutnat také domácí víno vyráběné z hroznů pěstovaných v severní části ostrova na vinicích firmy Hatten Wines.“

HA,COŽE?! TAM MUSÍM. Při každém plánu naší další trasy jsem se pak nezapomněla nikdy nápadně zmínit, že na ty vinice potřebuju jet. Byla to pěkná zajížďka. Na Bali 80 km podél pobřeží totiž znamená víc než 2 hodiny jízdy autem. Holky se ale slitovaly a vydaly jsme se na cestu. Doteď věřím, že si to nakonec užily stejně jako já.

Za vínem na Bali

Naše cesta začala už v Ubudu, vydaly jsme se s naším řidičem Bagušem na sever. Jo, když chcete projet Bali na sever, západ a pak zase zpátky, je fajn mít průvodce. Vezme vás na místa, která by vás nenapadla. Po cestě na sever jsme se zastavily udělat pár klasických fotek ke chrámu Pura Ulun Danu Bratan, cákly jsme se u vodopádu, kam moc turistů nezavítalo a nějak jsem zapomněla název. Vtipné bylo, že si mě tu ulovil jeden turista a chtěl se se mnou vyfotit. Asi potřeboval mámě domů poslat fotku s novou přítelkyní :-D.

Na severu jsme zamířily hledat ubytování na pláži Lovina beach. Turisté tu žádní nebyli a my měly hotelový bazén a celou pláž pro sebe. Lovina beach je zajímavá svým tmavým pískem a nezapomenutelná výlety za delfíny. Delfíny jsme si střihly hned brzy ráno za svítání. Je to teda spíš lov na delfíny, ale když před vámi začnou poskakovat a předvádět se, je to zážitek.

Další den byl pro mě jeden z nejkrásnějších. Vydaly jsme se na západ Bali hledat vinohrady. Ani náš řidič o nich nikdy neslyšel, bylo to teda o to větší dobrodrůžo. V tu dobu ještě vinařství Hatten Wines, kam jsme měli namířeno do vinic, mělo funkční webovky. Takže jsme našli adresu a jeli. Toto vinařství vyrábí vína od roku 1994. Vinice jsou na severozápadě ostrova, ale vinařství a zpracování hroznů mají situované na jihu Bali v Sanuru.

Po příjezdu na vinice vidíte pár pergol, mezi kterými se prochází a pase pár kravek s telaty, nějaká ta koza a místní pracovníci zrovna něco tvořili na keřích. Překvapivě tu byli vybavení pro turisty, ochotně nám zapůjčili místní čepky proti slunci, vyfasovali jsme vějíře, aby nám nebylo vedro a hurá na hlavní vinice. Pán, který obsluhoval v malé boudě budce určené pro degustace, nás vzal na pěší výlet a výklad o vinohradech, odrůdách a o tom, jak vinařství funguje.

Převážnou většinu hroznů toto vinařství dováží z Austrálie, malé množství si pěstovali právě na vinicích na Bali. Je parádní se procházet vinohrady, které jsou obklopeny palmami a banánovníky. Velkou zajímavostí pro mě bylo, že nemají klasické vinobraní jako my. Jim dozrávají hrozny každých cca 120 dní a proto pořád sbírají průběžně po celý rok. Moc jsem management vinic nepochopila, ale je to tak, že prostě sbírají pořád. Tropy jsou tropy. A ročníková vína tu tedy nenajdete.

Když jsme vyšli ze starších vinic s pergolami, čekal na nás docela mladý vinohrad, který měl naše klasické vedení (rýnsko-hessenské vedení révy). Přijdete si jak u nás na Moravě, dokud nevystoupáte po schodech jejich rozhledny. Ten výhled na vinice obklopené palmami a oceánem je nezapomenutelný. Pán nás odsud musel po hodině vyhazovat, protože než se člověk pokochá, víte jak. A hlavně tři ženský a ty jejich instagramy, to taky zabere hromadu času.

Když vinohrad lemují palmy a máš z něj výhled na moře

Po prohlídce vinic jsme se vrátili do boudy budky na ochutnávku. Ochutnali jsme jedno rosé, dva vzorky bílých vín a jedno červené. Vína mají hodně voňavá a nechávají dost zbytkového cukru. Jsou plná vůní tropického ovoce, což jim tady člověk rád uvěří. I když jsou tyto projevy důsledkem kvasinek, které používají. Vína nejsou moc plná, ani výrazná v chuti, kdyby nebyla tak sladká, povím, že jsou spíš pro osvěžení v těch vedrech. Víte, že já taková vína moc nevyhledávám (radši červeniskaoranžády). Ráda jsem ale ochutnala a obavou šla do posledního vzorku, o kterém pan průvodce a someliér v jedné osobě tvrdil, že toto mi už musí chutnat. Šlo o fortifikované víno, které mě ale nakonec mile překvapilo. A to až tak, že jsem jednu lahev rozhodla převézt přes skoro půlku světa domů. A víte co? Povedlo se!

Ochutnávka vín z Bali

Po cestě zpátky do Loviny nás Baguš zavezl na krásné místo Holy hot springs, kde jsme si daly relax v sirných teplých pramenech, po kterém mi zoranžověly plavky (kdybyste tam někdy někdo jel, vezměte si radši nějaké staré nebo tmavé kousky). Konec dne jsme završily soukromou večeří v restauraci na pláži a večerním vínkem a koupáním u našeho bazénu.

Výletů na Bali jsme podnikly nespočet, ale kdyby mi někdy někdo pověděl, že se tu podívám do vinohradů, nevěřila bych. Holky, díky, že jste se nechaly přesvědčit a že jsme jeden den věnovaly vínu! Jsem za to moc vděčná.

Na fortifikované vínko, které jsem dovezla, ještě za ten rok nepřišla řada. Tak třeba teď, když jsem se ve vzpomínkách vrátila na toto krásné místo, ho otevřu a znovu ochutnám.

Příště z nějakého vinařského výletu zase ahoj!

Jo a jestli chce někdo vidět víc fotek a zážitků, mrkněte na náš intagram @ivinovino! Na profilu najdete výběr stories Bali.

Ivča

Iva Měřínská
Jsem dcera vinaře a milovnice vína. Na stránce našeho malého rodinného vinařství vám chci ukázat, jaký život žije naše víno, než doputuje do vaší skleničky. Příběh našeho vinařství si přečtěte zde >> Rádi byste ochutnali víno vyrobené netradiční cestou, pořídili nevšední dárek pro blízké nebo si prostě jen užili pohodu s lahví dobrého vína? Nemusíte chodit po vinotékách a ptát se na rady personálu. Napište mi nebo zavolejte a spolu vybereme to pravé víno pro vás :-).
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů